Optimální vlhkost
Doporučená vlhkost v obydlených místnostech je 40 až 55 %. Pro zjištění vzdušné vlhkosti slouží vlhkoměry nebo kombinovaná zařízení měřící teplotu, vlhkost a další parametry. Vlhkost se mění s ročním obdobím, v zimě je vzduch sušší než v létě. Vlhkost nižší než 30 % je pro pobyt v místnostech nevhodný a nezdravý. V takovém prostředí se zvyšuje pravděpodobnost infekcí a zánětů, některé lidi může trápit štípání dýchacích cest nebo očí. Naopak vzduch s vlhkostí více než 60 % může vést postupně k tvorbě plísní.
Před pořízením zvlhčovače je tedy vhodné se nejdříve seznámit s tím, jakou vlhkost v bytě máme. Pokud je v bytě skutečně suchý vzduch (stabilně pod 40 %), můžeme před pořízením zvlhčovače zkusit ještě několik opatření. Zejména v zimě je důležité pravidelné větrání. Větrání by mělo být výrazné, ale ne příliš dlouhé, aby zbytečně neunikalo teplo z místnosti. Pro zvýšení vlhkosti jsou také vhodné pokojové rostliny. V neposlední řadě je možné v místnosti sušit prádlo. Naopak při zvýšené vlhkosti (stabilně nad 60-65 %) je vhodné používat adekvátní odvětrávání páry (např. z kuchyně nebo koupelny) a důsledné větrání. Před pořízením zvlhčovače se tedy ujistěte, že nebude zvyšovat vlhkost nad 60 %.
Pokud nepomáhají alternativní řešení (větrání, rostliny, atd.), pomůže vám zvlhčovač. Jaký zvlhčovač chceme vybrat? Měl by:
- být účinný (vybírejte ze stránky Úsporné spotřebiče),
- být co nejtišší (seřaďte si spotřebiče dle hlučnosti),
- zvládnout zvýšit vlhkost pro danou místnost (viz doporučená velikost místnosti).
Druhy zvlhčovačů
Existuje několik způsobů, jakými lze zvlhčit vzduch. Jaké druhy zvlhčovačů existují a jaké mají výhody a nevýhody?
- Parní zvlhčovač – odpařování vody pomocí topného tělesa. Výhodou je čistota páry a tedy hygienické zvlhčování vzduchu, nevýhoda je jednoznačná značná spotřeba a případně také možnost opaření horkou párou. U tohoto druhu je vhodné čištění nebo použití destilované vody.
- Ultrazvukový zvlhčovač – vibrace na velmi vysoké frekvenci způsobují studené odpařování. Výhodou je nižší spotřeba než u parních zvhlčovačů, nevýhodou jsou minerály a případné další látky, které se s vodou odpařují. Vhodné je pravidelné čištění nebo užití destilované vody, aby se zvlhčovač nezanášel.
- Zvlhčovač s přirozeným (studeným) odparem – přirozenému odpařování zde pomáhá ventilátor a vyšší povrch, z kterého se voda odpařuje. Výhodou je nízká spotřeba, jednoduchost a přirozený odpar adekvátní pro danou teplotu, nevýhodou je nutnost čištění a měnění vnitřních kazet. Tento druh zvlhčovačů je jediný, který uvádíme na webu Úsporné spotřebiče, protože se jedná o nejúčinnější produkty.
Všechny druhy přístrojů, především ale parní a ultrazvukové, se doporučuje provozovat s adekvátním řízením dle aktuální vlhkosti. Zvlhčovač by tedy mělo být možné nastavit na požadovanou vlhkost, po jejímž dosažení se automaticky vypne.
Údržba
Pro dlouhodobou a hygienickou funkci zvlhčovače je potřeba pravidelná údržba a čištění dle pokynů výrobce. Může se jednat o pravidelnou výměnu kazety a čištění přístupných částí zvlhčovače. V případě ultrazvukových zvlhčovačů je nutné pravidelné čištění plochy membrány přiloženým štětečkem.
Aktualizace: 09/2021